foto: MAFA Fotbal

Pomoc však přesto existuje, alespoň pro někoho - jmenuje se terapie rázovou vlnou. Zahraniční studie udávají až devadesátiprocentní úspěšnost.

Nevýhodou je, že si pacienti musí terapii platit sami, zdravotní pojišťovny na ni nijak nepřispívají. Jedno sezení pacienta vyjde na pět set až tisíc korun podle zařízení a většinou jich je potřeba několik.

Klid po zákroku je nutný
Vlastní působení přístroje není nijak bolestivé, jen může být někomu mírně nepříjemné - lze ho přirovnat k poklepávání kladívkem na postižené místo. Jedno sezení trvá deset až patnáct minut.

Princip přístroje lze jednoduše popsat takto: mění vzduchovou vlnu ve vlnu zvukovou, která pak na postiženém místě působí do hloubky až pěti centimetrů. Vlna mimo jiné rozpouští vápenaté usazeniny v kloubech a zlepšuje prokrvení postiženého místa.

Často lze vyšetření i léčbu provést při jediné návštěvě, obvykle jsou však nutné tři aplikace, výjimečně více. Mezi jednotlivými sezeními by měl být odstup jeden až dva týdny.

"Pacienti by měli být dva dny po ošetření úplně v klidu a i v následujících dnech po vyšetření je potřeba omezit zátěž příslušné části těla," doplňuje popis lékař Michal Vlk z liberecké ambulance Medea Therapy, která tuto léčbu používá.

Krom toho by měl pacient v průběhu léčby cvičit dle pokynů lékaře, aby se zvýšila šance, že léčba skutečně zabere tak, jak očekává. K plné zátěži se člověk může vrátit zhruba za tři týdny po posledním sezení.

Někdy se po ošetření může v místě zákroku objevit otok a modřina, případně může místo několik dní dočasně více bolet. "Efekt léčby je dlouhodobý, ale člověk by měl dodržovat lékařská doporučení," dodává Michal Vlk. Součástí léčby bývá i rehabilitace a další procedury.

Kde vám pomohou
V České republice i na Slovensku přibývá ambulancí poskytujících tuto léčbu. Ke konzultaci a léčbě se lze objednat telefonem, případně i mailem či dopisem. Čekací doba je zpravidla dva až tři týdny, záleží však na pracovišti.

Ambulance můžete kromě zmíněného Liberce najít ve Zlíně, Olomouci, Třemošné, Bratislavě, Žilině, Říčanech a v Praze.

foto: Profimedia.cz Alkohol - (c) profimedia.cz/corbis

Alkohol (ethanol) je čirá bezbarvá kapalina charakteristické chuti a zápachu, s bodem varu okolo 77°C a bodem tuhnutí –130°C.

Vzniká kvašením cukru a působením kvasinek za současného vzniku oxidu uhličitého. Lze ho vyrobit z jakékoliv formy cukru a škrobu.

Alkohol v těle
Ke vstřebávání alkoholu v těle dochází z 20 procent již v žaludku, zbytek absorbuje tenké střevo. Malá část se také naváže na tuky v potravě a nezměněná projde trávicím traktem.

Vstřebávání alkoholu je závislé na:  
• hmotnosti člověka
• psychickém stavu - únava absorpci zpomaluje
• koncentraci požitého alkoholu - čím koncentrovanější nápoj, tím rychlejší absorpce
• obsahu potravy v trávicím traktu - nalačno se lépe vstřebává

Alkohol je pro tělo jedovatá látka, jeho odstraňování (neboli detoxikace) je tedy velmi důležitý proces, probíhající několika způsoby.

Nepatrnou část alkoholu vyloučíme v nezměněné podobě plícemi, ledvinami a kůží. Rozhodující objem vypitého alkoholu ale podléhá látkové přeměně, která probíhá především v játrech.

V procesu oxidace se z alkoholu stává acetaldehyd. Jedna z oxidačních fází se odehrává v žaludku. Působí tu důležitá látka zvaná alkoholdehydrogenáza. Té mají ženy o poznání méně než muži, proto alkohol většinou snáší hůř.

Proč jsme opilí
Alkohol narušuje buňky centrální nervové soustavy a šedé kůry mozkové. Ty zajišťují správnou reaktivitu člověka a rovněž plní funkci jakéhosi "dispečera" - přijímají podněty z vnějšího prostředí, vyhodnocují je a koordinují lidskou činnost.

Alkohol tyto procesy narušuje. Ze začátku tlumí činnost mozkové kůry, což způsobuje problémy s koordinací. Dále odstraňuje zábrany, sebekritiku, respekt a snižuje rozumové schopnosti (nejprve akutně, později chronicky).

Sucho v ústech, bolest hlavy, nevolnost, pocit, že na světě není pevný bod. A předsevzetí: Už nikdy se alkoholu ani nedotknu! Normální kocovina.

Co se při ní děje s naším tělem? Vyrovnává se s následky otravy alkoholem. Organismus odbourává alkohol přeměněný na acetylaldehyd, je překyselený a dehydratovaný.

S překyseleným žaludkem mohou pomoci běžně dostupné léky, třeba anacid. Účinkuje sice jen krátkodobě, ale v nouzi poslouží.

Naopak je lépe se vyhnout lékům obsahujícím kyselinu acetylsalicylovou, jako je třeba acylpyrin či alka-seltzer - ty sice tlumí bolest, ale dráždí žaludeční sliznici a mohly by způsobit krvácení. "Tyhle oblíbené prostředky jsou dokonce v této situaci nebezpečné," říká odborník na léčbu závislostí Karel Nešpor.

Lék na kocovinu
Univerzální lék, který by všem těmto potížím zabránil, neexistuje. Čeští vědci však před nedávnem uvedli na trh přípravek, který rána přece jen trochu ulehčí.

Tabletka Anti Ethanol 07 obsahuje látky z vinné révy, smutně, datlovníku a čekanky, které urychlují aktivitu jaterních enzymů, podílejících se na odbourávání alkoholu.

"Tento přípravek mimo jiné snižuje množství zbytkového alkoholu a ukazuje se, že do určité míry chrání i játra," říká specialista na choroby jater docent Milan Kaláb, který se na vývoji prostředku podílel.

Kdo chce přednosti tohoto prášku maximálně využít, musí být prozíravý - bere se totiž již před předpokládaným požitím alkoholu a pak případně ještě další dávka během večera.

Stejně tak je možné v lékárnách bez receptu koupit například přípravek Prevento - ten kromě jiného obsahuje rostlinný uhlík, a tak podle výrobce funguje jako absorbér jedů.

Ani od těchto přípravků však nelze očekávat zázraky. "Že by tyto preparáty založené na výtažcích z rostlin skutečně tlumily nepříjemné pocity spojené s nadměrným požitím alkoholu, nebo snad dokonce chránily játra, nikdo přesvědčivě nedokázal. Na druhou stranu pravděpodobně neuškodí," říká Karel Nešpor.

Kocovina lidi paradoxně do značné míry chrání. Ti, kteří ji nepociťují, totiž snadněji upadají do závislosti na alkoholu. "Setkáme se s lidmi, kteří říkají: Já jsem vypil půl litru alkoholu a nic mi nebylo, i druhý den jsem se cítil dobře. Pokud někomu alkohol přináší jen samé příjemné pocity, přispívá to k rozvoji rizikových forem pití," říká psycholog specializující se na léčbu závislostí Ladislav Csemy.

Ženy musí být opatrnější
Varováním bývá i to, pokud někdo snáší alkohol nápadně špatně. "Může to být známkou toho, že játra nedokážou zátěž zpracovat, že jaterní buňky jsou poškozené," uvádí docent Kaláb.

Opatrné by měly být hlavně ženy - u těch stačí napáchat škody mnohem menší dávka alkoholu než u mužů. "V tomto směru rovnoprávnost neplatí - je to tím, že ženy mají méně alkoholdehydrogenázy - enzymu, který alkohol odbourává - vysvětluje Milan Kaláb.

Kdy je alkohol lék a kdy jed?
To, že je umírněná konzumace alkoholu prospěšná hlavně pro srdce a cévy, vědí lékaři už dávno. V hlásání této pravdy jsou však opatrní. Brzdí je obava, aby pacienti tomuto léku neholdovali natolik, že upadnou do závislosti.

Hranice mezi tím, kdy je alkohol lékem, a kdy naopak zdraví poškozuje, je velmi tenká. V malých pravidelných dávkách tato látka snižuje hladinu "zlého" HDL cholesterolu, zvyšuje "hodný" LDL cholesterol a omezuje srážení krve - to vše má blahodárný vliv na srdce a cévy. Podle některých studií snižuje rozumné pití alkoholu riziko srdečního infarktu až o čtvrtinu.

Pokud se to však přežene, prospěšný účinek rychle mizí - vyšší konzumace alkoholu vznik nemocí srdce a cév naopak podporuje. Nehledě už na to, jak trpí játra a nervový systém. A pokud se někdo propracuje až k závislosti na alkoholu, má to na jeho život tak destrukční vliv, že se zdá zcela bezvýznamné, že snad kdysi alkohol jeho zdraví chránil.

Ochranné účinky nezamlčuji
Proto lékaři s alkoholem zacházejí nanejvýš obezřetně. "Že bych někomu pití přímo doporučoval, to ne. Na to jsem příliš opatrný. Když se mě ale někdo zeptá, jeho ochranné účinky nezamlčuji," říká kardiolog z pražské vinohradské nemocnice profesor Petr Widimský.

Alkohol svým pacientům nezakazuje. "Když hovořím s lidmi po infarktu, co možná důrazně jim rozmlouvám kouření. Také jim doporučuji vegetariánskou stravu. Alkohol na seznamu zakázaných požitků není," dodává Widimský.

Kolik je ještě málo
Tou základní otázkou je, kolik je ono bezpečné, zdraví prospěšné množství. "Pohybuje se to do čtyř decilitrů vína denně u muže a do dvou až tří deci vína u žen," doporučuje Widimský.

Právě víno bývá doporučováno nejčastěji. Lze však jen těžko odlišit, do jaké míry za jeho pověstí zdraví prospěšného nápoje stojí marketingové snažení vinařských firem. Hovoří se o tom, že víno obsahuje polyfenoly, což jsou látky, které mají antisklerotický a protirakovinný účinek. Jejich přítomnost v konkrétní lahvi vína je však značně nevyzpytatelná.

Výrobce destilátů by naopak asi nenapadlo, aby svou reklamní strategii založil na tvrzení, že jeho výrobek přispívá k prevenci nemocí. Přitom pokud jde o účinek na srdce a cévy, studie potvrzují, že je jedno, jaký alkohol dotyčný pije - důležité je jen to nepřehánět. Oběhový systém totiž chrání jen malé množství, větší mu naopak škodí.

Co není zcela zanedbatelné, je frekvence pití. Platí heslo málo a často - největší prospěch z konzumace alkoholu mají ti, kteří ho pijí alespoň pětkrát týdně v rozumné dávce.

Je však mnoho lidí, kteří by měli na léčivou sílu alkoholu raději rezignovat. Určitě mezi ně patří těhotné a kojící ženy, lidé s nemocnými játry a slinivkou a pak také ti, jejichž přímí příbuzní alkoholu propadli. Tento druh závislosti je totiž do určité míry dědičný.